HTML definuje celou řadu formulářových prvků, některé situace ale vyžadují komfortnější ovládání než tato základní sada nabízí. Ke slovu se pak dostává DHTML, které se se základními prvky vhodně smísí. Často ve formulářích postrádám textové pole výhradně pro celočíselnou hodnotu, se šipkami pro inkrementaci a dekrementaci po pravé straně (v řeči Visual Basicu by to byl TextBox provázaný s objektem UpDown). To ale nechme na jiný článek…

Co mi vpravdě až donedávna chybělo víc byl dialog pro výběr barvy. Velká část uživatelů hexadecimální zápis barvy neovládá a je dobré jim výběr odstínu usnadnit nějakým jednoduchým rozhraním, jednodušším než Vyber barvu v Photoshopu a zkopíruj ji. Tedy, ne že by takových rozhraní k dnešnímu dni už desítky neexistovaly, povětšinou ale bývají realizována jako klikatelné matice 216 web-safe barev, což je hodně málo – proč nedopřát uživateli více volnosti? A tak, hnán moudrým heslem, rozhodl jsem se vytvořit color picker vlastní, minimalistický, avšak s volbou barvy velejemnou.

Do světa tedy dnes vypouštím nástroj jscolor. Nechť má spokojených uživatelů, jako je konkurenčních projektů, a ať poskytne hezkých barev alespoň z půlky tolik, kolik při ladění padlo nadávek na IE.

Pozadí: Text:

Nová služba screenshot.cz je konečně v provozuschopném stavu.

• Hele ten obrázek mi to nechce přijmout. Dej ho na screenshot.cz!
• Ludvo, proč vždycky vyskočí tahle hláška? screenshot.cz/ABCD/
• … a mnohá další využití

Právě vyšly na svět české titulky k videu Stop the Big Brother State.

Aktualizace 26. 6. 2007

David Scharf přidal český překlad mezi oficiální titulky.

Pro začátek přijměme fakt, že aby byla internetová prezentace úspěšná, musí zákonitě obsahovat mnoho obdélníčků různých velikostí a funkcí, a hrát co nejrozmanitější škálou barev, nejlépe jako z pohádky o ptáku Ohnivákovi sledované kaleidoskopem přes hranol.

Dále se smiřme s tím, že každý, byť krátký text musí mít svou samostatnou stránku, na niž se uživatel dostane rozkliknutím příslušného odkazu. Uživatelé rádi klikají a jsou hraví, mnohdy si pro naše stránky vyhradí několik hodin, aby prozkoumali každý jejich koutek. Největší hloupost je naskládat několik textů k sobě a potom se na ně odkazovat mřížkovými záložkami.

Co je také důležité je hlavička – nesmí být aktivní, jako že by se na ni snad klikalo. Měla by být co největší, co do rozměrů i kapacity, protože každý už stejně doma máme 2 MiB připojení a LCD monitor s nativním rozlišením 1600×1200px. Kdo ne, je sto let za opicema a jeho chyba.

Tak jako hlavička má být pestrá, tak i patička skýtá prostor k vyjádření a vyřádění se. Důležité jsou zejména ikonky jako "Napsáno ve VIMu", "Vytvořeno GIMPem", "Validní CSS a XHTML", "Sláva Firefoxu" a "Podporujeme vývoz rajčatového protlaku do Rakouska".

Na každém pořádném webu nesmí chybět grafické počítadlo. A ať je vidět, že nejste žádná lama, můžete přidat i JavaScriptové hodiny, klidně i analogové. Dále je zapotřebí přimíchat kvalitní anketu – dnes je jich k mání bezpočet. Můžete se tak zeptat třeba jestli má uživatel doma kočku nebo radši klávesnici.

Vždycky když chci vědět, kdo má zrovna svátek, začnu listovat náhodně vybranými osobními weby. Nakonec po několika hodinách uspěji. Ani vy byste proto neměli opomenout tuto informaci na viditelné místo vystavit. Vhodné je použít efekt blikání.

Nedílnou součástí moderních webů jsou tzv. animace a MARQUEE efekty. Jejich význam poslední dobou lavinovitě vzrůstá, především proto, že mají velmi vysokou informační hodnotu a zároveň uživatele nerozptylují okolním textem.

Pokud vám na konec zbyde něco času, můžete napsat i trochu obsahu jako takového. Není třeba se s ním nikterak párat, pište rychle, nadpisy nedělejte (nikdo je nečte) a na chyby se neohlížejte (většinu jich opraví Word a jádro věci beztak pochopí každý). V podstatě jde jen o to, vyplnit prostor kolem obrázků. A že ho je tam potvory habaděj. V nouzi lze bloky textu nakopírovat za sebe, línější autoři se mohou na konci odkázat zpět na začátek (ovšem nepůsobí to kýžený grafický efekt, nehledě k tomu, že lecjaký rozčarovaný čtenář by mohl uvíznout ve smyčce).

Tak to je vše, přátelé. Pro uklidnění (hlavně své), dodávám, že kdyby to někdo nepochopil, všechna uvedená tvrzení jsou ve skutečnosti blábol, Ironův IE, a aby byla užitečná, žádají si negace. Nemají být ovšem výsměchem nikomu, neboť každý někdy začíná, někteří začínáme stále.

… a vzhledem ke zvrhlosti tématu jsem při tvorbě grafiky neváhal sáhnout do páchnoucí žumpy grafických klišé (tj. fixní šířka, stínované okraje, celistvá hlavička a další revoluční řešení). Více už si prohlédněte na stránce samotné: Nick Cave – A uzřela oslice anděla.

Diskuse na ABCLinuxu mi už hodněkrát pomohla, ale to byste nevěřili, kolika lidem tam přijde vtipné, že nemají křišťálovou kouli. Opakovaný vtip není vtipem, stokrát zopakovaný vtip je trapárna.

Když už jsem tu funkci udělal, tak ať se o ní ví. Styly je možné přepínat i pomocí odkazů: ČB, červený, zelený, neformátovat. Jo a funguje to i bez cookies.

Zásada pro zobrazování uživatelského vstupu je prostá – být připraven na cokoli. Vyzkoušej si, jak dopadne tvoje návštěvní kniha (nebo jiná aplikace zobrazující uživatelský vstup), když jí předhodíš trochu náročnější sousto (ASC, 3 kB) – změť záludných znaků, prapodivných odkazů a důmyslně sestavených mezer. Budu rád za všechny nápady na rozšíření testovacího souboru.

Některé věci nemůžeme ošetřit úplně, jako třeba nalezení hypertextového odkazu. Tady nezbývá, než se spolehnout, že uživatel uvede i protokol http://. Pokud totiž chceme najít i odkazy bez protokolu, musíme hledat vzor www.řetězec.řetězec. Ne všechny odkazy ovšem začínají řetězcem www., takže nakonec vychází vzor řetězec.řetězec, a to bysme měli odkaz z každých dvou slov oddělených tečkou.

V komentářích je ukázka, jak se s testovacím vstupem (ne)?poprala moje aplikace.

Daniel "wizard" "WhiteHat" Máslo mi věnoval pozvánku do Gmailu. Po letmém shlédnutí na mě zapůsobilo zejména intuitivní rozhraní se spoustou voleb a skvěle řešené odpovídání – pole na odpověď se zobrazuje rovnou při čtení e-mailu. Další vychvalování Gmailu je nošením dříví do lesa, za vše mluví jeho používanost.

à propos anýz má prazvláštně odpornou "vůni".

Musím se sebehledně pochlubit parádním zjištěním. Vlastně dvěma. Zaprvé jsem se dozvěděl, že v Google jsem na výrazy malby a kresby a digitální kresby na prvním místě. Na prvním – to je tam úplně nahoře! A zadruhé uptime… můj systém stále běží už 37 dní:

$ uptime
 22:49:02 up 37 days,  9:02, 18 users,  load average: 0.27, 0.31, 0.33

Aktualizace

Přejmenoval jsem kategorii Malby a kresby na Kresby, protože je to přesnější, no a jsem zvědavý, jak na to teď Google zareaguje.

Česká blogerská scéna prožívá bolestivé ztráty. Nejdřív to byl Pixy, měsíc nato Letinka (doufám, že jen dočasně), a po pár dnech to zabalil Převážně neškodný. Je tu sice ještě dost kvalitních weblogů, a také skupina blogerů nadšenců, mezi než se tato vymoženost stále masově rozšiřuje, nicméně konec výše zmíněných velikánů je podle mě signálem toho, že je jen otázka času, než došumí zbytek, a weblog se opět stane výsadou několika dobrodruhů. Není se čemu divit, každý trend má svůj boom a potom úpadek, u autorů se navíc přirozeně začíná projevovat nechvalně známá frustrace.

Co dodat? Ještě pár mých oblíbených weblogů to zatáhne, a nebudu mít co číst.

Znáte to – brouzdáte si bezednými vodami internetu, když tu vás práskne přes nos vlna nějakých opravdu hodnotných informací, které prostě nechcete nechat upadnout v zapomnění, a tak stránku přidáte mezi bookmarky (oblíbené položky / favorites). Brzy se ale ani pečlivě roztříděné položky nedají zvládat a nastane chaos, už ani nemá cenu to třídit dál, web zákaznické podpory Microsoftu si vleze do skupiny Sport a zdraví, prostě naprostá anarchie.

Já mám ještě k tomu sklony ukládat každou ptákovinu, která se mi zdá jen trochu zajímavá, takže sečteno a podtrženo jsem si k dnešnímu dni nashromáždil přesně cirka pět set adres, nechce se mi to počítat. Ačkoli už nevěřím, že se na všechny ty stránky ještě někdy podívám, stejně syslím pořád nové a nové. Řekl bych, že toto nesmyslné chování potvrzuje mou typickou Čechovitost, nebo jednoduše blbost. A co vy, taky syslíte své bookmarky?

BTW taky si pokaždé navlečete silné neohrabané palcáky ještě před tím, než si zavážete tkaničky?

Ve středu 14. září 2005 došlo na scéně českého internetu k historické události – můj web byl vystaven na Intervalu v sekci Kritika webu.

Potěšující je, že k technickému provedení nebyly téměř žádné výtky. Zato názory na grafické zpracování se různily. Některým se jednoduchost černobílého designu jednoduše líbila, jiní měli pocit značně odlišný, v neslanosti a nemastnosti dvou kontrastních ploch jim zkrátka chyběl vizuální požitek. Ti druzí mě přiměli k tomu, abych začal pracovat na novém graficky atraktivnějším designu, který přidám jako alternativu ke stylům stávajícím.

Celkově dopadla kritika neutrálně, přesto však za těch pár dní stačila vzniknout drobná flamewar na téma „Jednoduchý vs. zdobný design aneb Role grafiky v technicky dokonalých webech“. Mezi horkými plameny vášnivých diskusí tu a tam vyskočila jiskřička s konkrétním návrhem na vylepšení, konečně dva z nich jsem uplatnil:

• Větší rozestup mezi řádky
• Výraznější odkazy pod kurzorem

Závěrem děkuji všem kritikům za jejich cenné příspěvky a Intervalu za zprostředkování diskuse. Tímto mu v sekci Poděkování věnuji pěkný odkaz.

PS: Lepší nadpis jsem nevymyslel.

Už hodněkrát jsem si všimnul, že pisatelé uvádějí v předmětu e-mailu řetězec Re:, ačkoli ve skutečnosti neodpovídají na nějakou předchozí zprávu, ale otevírají téma nové. Odpovědí rozumějme zprávu obsahující časovou hlavičku původního e-mailu následovanou citacemi. Ono magické Re je zkratka anglického reply (odpověď) a mělo by se tedy uvádět pouze pokud na nějaký e-mail opravdu odpovídáme. V tom případě má předmět tvar Re: Původní předmět, většina poštovních klientů to takhle vyplní sama. Naopak píšeme-li e-mail nový, potom Re nepíšeme, ale uvedeme krátký předmět, který co nejlépe vystihuje obsah zprávy.

A proč vlastně k téhle mystifikaci mezi uživateli došlo? Spousta lidí při psaní nových e-mailů nepoužívá adresář a psát adresu příjemce je zdlouhavé, navíc se můžeme snadno splést. Nejlepší bude, pokud jednoduše vybereme nějaký starší e-mail od onoho člověka a zvolíme Odpovědět. A jsme u toho! Uživatel sice napíše nový předmět a text zprávy, ovšem poštovní klient, jak jsem psal, vyplnil předmět automaticky a Re: tam zůstalo, což je v tomto případě chyba.

Mně osobně vůbec nevadí, když se s něčím takovým setkám – jde přece hlavně o obsah. Ale dodržování těchto a podobných zásad vypovídá o zkušenostech pisatele a každý přece chceme ve svém e-mailu působit co nejlepším dojmem. Pokud se chcete o odpovídání na e-maily dozvědět víc, doporučuji Yetiho články Jak (ne)odpovídat na maily I a Jak (ne)odpovídat na maily II.

Poslední dobou se zdá, že ne všichni sdílí moje nadšení z výchozího černobílého vzhledu mého webu. Je sice nesporně originální a povětšinou se líbí, ale několika lidem zřejmě přijde moc strohý, někomu dokonce připadá jako parte. Proto připomínám, že si můžete změnit vzhled jak je libo.

Dneska jsem se jako obyčejně přihlásil do své e-mailové schránky na Centrum.cz a co se nestalo... Vykoukla na mě jakási hláška nové generace, slibující mně, jednomu z údajně úzké skupiny uživatelů, nové rozšířené možnosti e-mailových služeb. Ač nejsem příznivcem velkých inovací v něčem tak poměrně stálém, byl jsem příjemně překvapen.

V první řadě mě zaujala velikost schránky, která se vyhoupla na cca 1 GB, což běžnému uživateli stačí k tomu, aby se už nemusel zabývat mazáním starých e-mailů. Další věc, která rozhodně stojí za povšimnutí, je použití rámců – pokud si chci přečíst jakýkoli e-mail, po kliknutí na něj se načte do rámce, aniž by se znovu načítala celá stránka. Díky tomu je práce výrazně rychlejší. Výpis e-mailů se zobrazuje ihned po přihlášení, což je vylepšení, na které jsem už dlouho čekal. Taky jsem si všimnul, že ve výpisu e-mailů je u každého vidět i kousek počátečního textu. Při psaní zprávy jsou pole Kopie (cc) a Skrytá kopie (bcc) schována za odkaz – taky dobrý nápad, protože spousta uživatelů je stejně nepoužívá. V neposlední řadě je možné změnit i styl zobrazení, tj. rozložení a chování hlavních rámců a styl seskupování zpráv. Vše je samozřejmě v novém celkem slušivém kabátu. Jistě by se našla ještě spousta dalších novinek, vyjmenoval jsem jen ty pro mě zásadní.

Málokdy se stane, že by mi obecně nějaká inovace přinesla čistě změny kladné, nebo alespoň neobtěžující. Proto, přestože pro práci s elektronickou poštou používám raději program Mutt, musím o novém e-mailu na Centrum.cz prohlásit, že je to zatím nejvypracovanější webové e-mailové rozhraní, které jsem viděl.

Aktualizace

Tak si tu úvodní obrazovku přece jen neodpustili. Škoda, akorát zbytečně zdržuje a to naštve především majitele dial-up připojení.

Narazil jsem na spoustu emotivních fotek, které vystihují nynější výchovu mladých Palestinců. Je to dost smutná situace.